• Facebook Social Icon
  • YouTube Social  Icon
Copyright ©2017, AraArt, z.s.

DEN ROMSKÉHO JAZYKA 2019

Oslavy dne Romštiny proběhnou v úterý 5. listopadu v Praze, Brně, Ostravě, Rokycanech, Liberci a v České Třebové. V prostorách městských knihoven tu bude v odpoledních hodinách probíhat autorské čtení z děl spisovatelek a spisovatelů Ireny Eliášové (Liberec), Ilony Ferkové (Rokycany), Evy Danišové (Česká Třebová), Gejzy Horvátha (Brno), Evy Kropiwnické (Ostrava), Renaty Berkyové a Ivety Kokyové (Praha). Autorská čtení budou moderovaná, bude zde prostor pro debatu a samozřejmě budou doprovozena hudbou.

Romština je starobylá řeč, která se řadí do skupiny indických jazyků. Počet mluvčích v Evropě lze jen odhadovat na základě obtížně slučitelných statistických dat z různých zemí, proto toto číslo kolísá mezi 4,6 miliony a 12 miliony s realistickým středem okolo 6,6 milionu mluvčích, což je počet, který se bohužel neshoduje s počtem lidí romské národnosti. Důvodem je letitá marginalizace, jejíž kořeny sahají hluboko do historie. Asimilační politiky různých států a represivní opatření namířená proti používání romštiny vedly například v Českém prostředí ve většině případů až k tomu, že se v rodinách přestal mateřský jazyk předávat z generace na generaci. Obavy z možných problémů, kterým byli mluvčí romštiny vystaveni především ve školách a v dalších veřejných institucích, pomohly odsunout romštinu na samý okraj společenského zájmu. Zvrat v tomto trendu přineslo úsilí české lingvistky Mileny Hübschmannové, která výzkumu, kodifikaci a obecně propagaci romského jazyka věnovala většinu svého profesního života. Především díky ní existuje už bezmála tři desetiletí akreditovaný seminář Romistiky při Katedře středoevropských studií Filosofické fakulty University Karlovy.  
 

Medailonky vystupujících spisovatelek a spisovatelů:

Praha - Iveta Kokyová

Prozaička žijící v Hradci Kralové. Prošla literární dílnou s interetnickým přesahem pořádanou Novou scénou Národního divadla. K povídkové tvorbě v dvoujazyčné verzi ji přivedla až romistka Hana Syslová. Ve své tvorbě čerpá především ze svého dětství, z příběhů o rodině a autentických zážitků. Její povídky Šukar rat / Krásná noc a Imaginární pes vyšly v časopise Romano voďi. V současné době pracuje na své nové knize.

 

Praha - Renata Berkyová

Renata Berkyová je romská básnířka a prozaička žijící v Praze. Vystudovala Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze obor Romistika. Intimní a milostná lyrika Renaty Berkyové čerpá zejména z vlastních vnitřních prožitků a ztvárňuje témata, která jsou jí blízká a v nichž se může projevit pravdivost výrazu. Se svou tvorbou se dostala do povědomí po vítězství Ceny Mileny Hübschmannové (2006) v kategorii poezie, kterou potom debutovala ve sborníku To nej... z Literární ceny Mileny Hübschmannové (2007). Velmi kladně byly její básně přijaty také po jejich publikování na stránkách Romea.cz v rámci projektu Šukar laviben le Romendar / Romové píší (2010). Její tvorba byla zahrnuta do romského vydání časopisu pro světovou literaturu PLAV (11/2011). Od té doby se pravidelně objevuje na literárních čteních a festivalech soudobé poezie.

 

Liberec - Irena Eliášová

Irena Eliášová se narodila na Slovensku. Psát začala až v pozdějším věku. Za svou první knihu Naše osada - smutné, veselé i tajemné příběhy Romů, kterou vydala v roce 2008, získala ocenění. Mezi její další knihy patří povídka Listopad, novela Slunce zapadá už ráno nebo knížka pohádek pro děti. Kromě toho přispívá svými texty i do několika časopisů. Je členkou Obce spisovatelů.

 

Rokycany - Ilona Ferková

Romská prozaička žijící v Rokycanech. Její autorskou prvotinou je povídková kniha Mosarďa peske dživipen anglo love / Zničila si život kvůli penězům, následovala sbírka Čorde čhave / Ukradené děti. Ilona Ferková je také zastoupena v antologii romské prózy Čalo voďi / Sytá duše. Látku pro svá díla čerpá z reálných příběhů Romů ve svém bezprostředním okolí. Reflektuje v nich zejména důsledky asimilační politiky komunistického režimu (odebírání dětí do ústavů, nucené sterilizace apod.). Ilona Ferková patří k nejvýznamnějším představitelům romské literární tradice 90. let 20. století. V roce 1999 převzala jako předsedkyně občanského sdružení Asociace romských žen Rokycany poděkování Nadace dobré vůle, v rámci udělení Ceny Olgy Havlové  

Česká Třebová - Eva Danišová

K povídkové tvorbě ji přivedlo vyhlášení literární Ceny Mileny Hübschmannové v roce 2007. Ve své tvorbě čerpá především z dětství, které prožila s prarodiči a jimž prostřednictvím povídek vzdává hold. Na příkladu názorových střetů mezi pokrokovým dědečkem a babičkou ctící tradice zdařile zaznamenává proměny způsobu života Romů v Československu 2. pol. 20. století. Její povídka Pal miro papus / O mém dědečkovi vyšla v časopise romistických studií Romano džaniben (2008).  

 

Brno - Gejza Horváth

Gejza Horváth vyrůstal v osadě Kolínovce poblíž města Krompachy. K muzice ho přivedl otec a spolu s rodinou hrál už jako dítě. Od roku 1980 se Gejza Horváth věnuje hudbě profesionálně. Zúčastnil se mnoha festivalů a přehlídek jak doma, tak i v zahraničí (Německo, Francie, Švýcarsko, Španělsko, Skotsko, Maďarsko, Rakousko). Skládá písně a jako autor hudby spolupracuje s několika romskými soubory. Působí také jako textař, aranžér a redaktor romského týdeníku. Příležitostně publikoval v časopisech povídky v romštině. Soubor Trispras je jeho literárním debutem.  

 

Ostrava - Eva Kropiwnická

Eva Kropiwnická je romská spisovatelka žijící v Karviné.  Pracovala jako asistentka prevence kriminality u Městské policie v Karviné. Předtím šest let působila jako terénní pracovnice při karvinském magistrátu a vyučovala romštinu na střední škole. Věnuje se také literární činnosti a většinu svých děl píše v romštině. Jedna z povídek Evy Kropiwnické má název O Boženě a Evgenkovi, romsky Pal e Božena the o Evgenkus. Jedná se o pravdivý příběh o jedné romské ženě z Karviné.