Na kulatém stole vystoupili odborníci a odbornice z týmu ARA ART, kteří spolupracovali na monitoringu a analýze – advokační expertka Andrea Bučková, právník v poradně ARA ART Adam Rut a peer konzultant Ondrej Radič. Zároveň vystoupili také ředitel odboru lidských práv a ochrany menšin Viktor Kundrák, zástupkyně Evropské komise pro akt o digitálních službách v ČR Daniela Havlíková a Miroslav Crha z Úřadu vlády – oddělení lidských práv, koordinace adaptace a integrace.
Analýza dat nasbíraných v rámci monitoringu od prosince 2023 do července 2025 přinesla řadu alarmujících zjištění a zároveň nabídla doporučení, která mohou přispět k řešení protiromských projevů jak v online, tak i v offline prostoru, stejně jako k řešení jejich příčin.
„Protiromské projevy se nevyskutují pouze v reakci na online obsah s etnickou tematikou. Často fungují jako filtr, kterým část veřejnosti interpretuje i zcela jiné společenské události. To odhaluje hloubku zakořeněného anticikanismu,“ uvedla advokační expertka
Andrea Bučková.
Součástí projektu byla i
bezplatná právní poradna, která kromě dokumentace incidentů nabízela praktickou pomoc klientům a klientkám. Poradna řešila případy nenávistných projevů ze strany zaměstnavatelů, pracovníků veřejné správy či sportovních trenérů.
Opakovanou překážkou při řešení případů zůstává obtížná dostupnost soudní ochrany, kterou by podle právníka Adama Ruta mohla řešit novela antidiskriminačního zákona: „
Současná podoba antidiskriminační legislativy neposkytuje lidem dostatečně účinnou ochranu. Je potřeba novelizace, která zajistí monitorování anticikanismu jako zvláštní kategorie diskriminace, usnadní dokazování, zavede sdílené důkazní břemeno ve všech případech, zohlední intersekcionální diskriminaci a upřednostní náhradu nemajetkové újmy v penězích. Bez těchto změn se budou lidé raději bránit jinou formou, nebo na dosažení spravedlnosti dokonce rezignují,” shrnuje Adam Rut.
Statistiky ukazují, že antidiskriminační zákon není v praxi dostatečně efektivní: v letech 2020–2024 se v celé ČR vedlo jen kolem
100 civilních soudních sporů podle tohoto zákona, přičemž zcela úspěšně pro žalobce jich skončilo méně než
šest.
Výsledky analýzy ukazují, že je nutné při nastavování veřejných politik a opatření proti nenávistným projevům zohledňovat
intersekcionální přístup, zejména vůči romským ženám. Jejich ochrana nemůže být redukována na obecné kategorie „žen“ nebo „Romů“.
Ředitel ARA ART
David Tišer k výsledkům dodal: „
Anticikanismus není jen online fenomén. To, co se objevuje v digitálním prostoru, má přímé důsledky v reálných životech lidí. Nenávistné projevy i předsudečné násilí vůči Romům a Romkám vnímáme jako vážnou hrozbu pro bezpečí a rovnost ve společnosti a je nutné je jednoznačně odsoudit.“
Zjištění vznikla v rámci dvouletého projektu „
To nechceš – Oda na kames“, zaměřeného na boj proti nenávistným projevům a násilí vůči romskému obyvatelstvu, ochranu jejich práv a podporu obhajoby jejich zájmů. Tento projekt je financován Evropskou unií.
Celou analýzu najdete
zde.
