Joci Márton

Joci Mártonovi je třicet šest let a je romským aktivistou. Vyrůstal v chudém hornickém městě ve severovýchodní části Maďarska. Joci nám předkládá svůj úhel pohledu romského gaye, ale nemluví za zbytek komunity.

Coming out pro Jociho byl poměrně dlouhý, musel ujít mnoho kroků a poprat se se spoustou myšlenek. Nejprve řekl svým nejbližším přátelům, že je gay, což mu dodalo odvahu o tom více mluvit. Když to Joci ve dvaceti dvou letech řekl svým rodičům,  zjistil, že celou dobu věděli, že je gay, ale nikdy o tom nemluvili. On ale znal svou rodinu a věděl, že v nejhorším případě by možná byli naštvaní nebo by brečeli, ale nikdy by ho neexkomunikovali. Joci také vysvětlil, že pokud by mainstreamová média mluvila o LGBTQI skupině častěji nebo lépe, lidé by nebyli tak homofobní a bylo by pro ostatní snazší mluvit o jejich sexualitě.

Joci je aktivní na sociálních sítích, mluví o romských problémech a problémech LGBTQI. Je ohledně toho velmi otevřený a nebojí se říct, co si myslí. Nezáleží na tom, jestli je to proti pravicovým maďarským politikům, kteří jsou extrémně homofobní a rasističtí, a nebo proti jakékoliv fobii, která je spojena s Romy nebo LGBTQI skupinou.
 

Joci je zakládajícím členem „Ame Panzh“, neformální romské skupiny, která vysílá obsah na sociálních sítích, aby publiku více zviditelnila členy romských komunit a sblížila Romy a LGBTQI lidi. Jsou transfeministickou, antifašistickou a antipatriarchální skupinou. - https://baxtale.tv

Jedním z dalších projektů, které Joci začal, je Owning the game, česky: Šéfovat hru. Je to výstava na téma LGBTQI Romů, zaměřující se na vizuální vyprávění, ve kterém jsou postavy krásné, silné a tímto důstojným zobrazením mohou pomoci i romským LGBTQI lidem, kteří se tohoto projektu nezúčastnili.

Joci popisuje romský coming out jako něco, co je individuální. Když budou lidé číst o romských coming outech, nemohou očekávat stejný příběh od všech. Joci dodává, že vidí velký rozdíl v tom, když někdo z většinové společnosti otevřeně mluví o své sexualitě, než když je to někdo z menšinové společnosti. Nemají z toho takový strach, protože je to první věc za kterou budou diskriminováni - narozdíl od Romů, kteří si prochází diskriminací už kvůli své národnosti.