Petr

 

Jak říkají Romové, Petr je „křižovatka“ – tedy ze smíšené rodiny. Jeho tatínek je Čech a maminka Romka. 
Narodil se jako chlapeček, ovšem v těle děvčátka. Že není něco v pořádku, začal cítit velmi záhy, už ve čtyřech letech. Umíte si představit zmatek takto malého dítěte? Jen si to prosím zkuste… 
…Jsem holčička. Vidím to. Všichni mi říkají, že jsem krásná princezna! Holčičky si hrají s kočárky a panenkami, které celé dny oblékají, vaří s nimi v malinkatých kuchyňkách, jezdí na procházky…Jenže já chci auto! A letadlo! Panenky jsou pro holky! No jo, jenže já sem holčička…
Ve školce měli karneval a maminka se rozhodla, že její holčička půjde za červenou Karkulku. Petr byl zoufalý, věděl že nechce chodit jako holčička… No jo, jenže rodiče v tomto věku berou všechny dětské reakce jako nějakou nevinnou hru… 
„Podívejte, jakou máme odbojnou holčičku! Ona by šla nejraději za policajta nebo Batmana,“ smějí se a schovávají před holčičkou nůžky, aby si neustřihla dlouhé vlásky…   
Rok za rokem plynul, a Petrova frustrace rostla. Obzvlášť těžkým obdobím pro něj byla puberta. V zoufalství se rozhodl, že to tedy zkusí a bude se chovat jako dívka, ale to prostě nešlo. Není se co divit. Jednoduše jí nebyl…
Nemůžete být boxerem těžké váhy, když se cítíte baleťátem… Je jedno, že máte 190 cm, 100 kilogramů, svaly jako Herkules a ránu jako býk. Boxer prostě nejste…  
Petrův prenatální vývoj sice došel k tomu, že se narodil jako holčička a nikdo zatím netušil, že v jeho mozku je to chlapec, ale tělo je holčičí. To je ta transsexualita. 
Petrovi rodiče ale chtěli, aby byl šťastný, a tak se mu snažili zjednodušit život alepoň tím, že ho nechali, aby se projevoval tak, jak chce. To, čím si procházejí rodiče je ovšem na další vyprávění. 
“Pro matku je to vše také opravdu nejednoduché a náročné.” Svěřila se Petrova maminka. 
Postupem času dospěl Petr k jedinému možnému rozhodnutí – ke změně pohlaví. 
Věřte, že takové rozhodnutí neuděláte jen tak z nějakého vrtochu. Čeká vás dvouleté martýrium, během něhož  vámi – a na vás - pracuje tým odborníků, psychiatr, sexuolog, psycholog, endokrinolog, gynekolog nebo urolog. Po této době pak musí odborná komise ministerstva zdravotnictví operativní zákroky vědoucí ke změně pohlaví posvětit. Hormonální substituce a sledování pacientů po operaci trvá celý jejich život…
To vše musel podstoupit také Petr, z něhož je dnes šťastně ženatý, vzdělaný a spokojený muž ve středním věku.  
Když začínal s oficiální přeměnou FtM - v doslovném překladu female to male, tedy ze ženy na muže, psycholožka mu poradila, aby si vedl deník. A tak si založil blog a postupem času se dostal do povědomí lidi. Také si našel jemu podobné přátele, které se nacházeli ve stejném životním období, vzájemně si pomáhali a prožívali vše společně. 
Petr i dnes, sedm let od finální operace, pomáhá stále, sice ne oficiálně, radí mladým lidem se stejným problémem. Je pozivním vzorem a příkladem těm, kteří jsou na počátku všeho a nevidí světlo na konci. 
Pro FtM jako řešení trápení bolavého duše i srdce se rozhoduje čím dál více lidí. Podle oficiálních statistik ministerstva zdravotnictví se v roce 2012 pro změnu ze ženy na muže rozhodly 4 ženy (pouze fyziologicky), v roce 2019 to již bylo 95 žen.
K tomuto nárůstu přispívá i Petr, který ji vždy připraven pomoci, poradit…
“Vím, jak jim je a jak je to těžké a proto, pokud mě někdo žádá o radu, neváhám,” řekl Petr.