Aně Jovanovic je 33 let a žije v Novém Sadu se svou matkou a nevlastním otcem. Zajímá se o drag (jedná se o umění, jehož provádění není omezeno genderem a lidé si často v dragu se svou identitou hraní, mezi základní média patří převlékání a vytváření kostýmů, lip synk, výrazný make up, tanec a další) nejen pro potěšení, ale také proto, že skrze drag lze nalézt cestu a odhodlání k vystoupení ze své komfortní zóny. Anně to konkrétně pomohlo se stát ženou, kterou je teď a také jí to ulehčilo proces přeměny. Sama také popisuje drag jako formu umění.

Když Ana vyrůstala, ráda si hrála s panenkami, půjčovala si máminy věci a prezentovala se velmi feminině. Její matka s tím neměla problém do té doby, než se vdala. Novému nevlastnímu otci se nelíbilo, jak se Ana chová, a tak jí nakonec řekla sama její máma, že takhle se kluci nechovají a ať to změní. Ona však vždy věděla, že je dívka, a tak musela předstírat a skrývat své emoc. Během svých 20 let prošla drsnou dysforií a byla ve svém těle nešťastná.

V roce 2013 měla Ana autonehodu, která jí naštěstí nezpůsobila vážná zranění, ale v důsledku šoku ztratila hlas. Její matka si všimla, že dcera začala být depresivní a jiná. Autonehoda ji přiměla otevřít se více ve svých pocitech. Matka jí jednoho dne řekla: "Prosím, řekni mi, jestli jsi gay, vím, že ztráta hlasu se nepřihodila jen kvůli autonehodě." Anina odpověď byla, že není gay, ale že je trans žena. I když ji její matka přijala, nepřestala nikdy používat její mrtvé jméno (jméno, které dostala, když se narodila na základě pohlaví). Na druhou stranu, její nevlastní otec o tom ještě neví. Vzhledem k tomu, že však bydlí společně v jednom bytě, brzy si toho nevlastní otec všimne, takže je jen otázkou času kdy. Její matka také odmítá mluvit o tranzici své dcery s jinými rodinnými příbuznými nebo přáteli/kyněmi.

Po autonehodě Ana věděla, že s tím musí něco udělat a být konečně šťastná ve svém vlastním těle. Roku 2019 začala pracovat v LGBTQ+ neziskové organizaci, kde se o rok později vyoutovala a oznámila svou tranzici. Až teprve poté to oznámila přátelům/kyním a rodině. Pro Anu to byl těžký

proces. Byla diskriminována nejen v romské komunitě, protože je trans žena, ale i v LGBTQ+ komunitě, protože je Romka. I když je to pro Anu stále těžká cesta, rozhodla se, že bude skutečně tou, kterou vždy chtěla být.