Řeknu.to

Jsem muž.
Jsem Rom.
Tím je vše nalajnováno. Budu mít ženu, rodinu, děti, o víkendu chodit s bratry na fotbal a pár piv. Táta s mámou budou hrdí, jaký ze mě vyrostl chlap.

Jenže co když nechci? Co když je takový život pro mě za trest? Všechno možné se mi honí hlavou, ale holky to nejsou…
Luboš z práce je sexy... Cože? Já to řekl nahlas! A co je na tom špatného? Nic. Já to vím. Vy to víte. Asi. Ale moje rodina? Kamarádi/ky? Budu ještě pořád pro ně ten „náš Andrejek“, nebo se stanu klukem, co je „porouchanej“ a potřebuje spravit? To v lepším případě! Nebo se mě rodina zbaví…
Ještě jsi nepoznal tu pravou holku!

To máte z tý dnešní módy! Kluci se fintí víc než holky! A furt mluví o svých pocitech, pláčou! Za nás chlapy nikdy nebrečeli!
Co on je to za Roma! Mezi Romy a Romkami nikdy teplí nebyli! Ať mi jde z domu ven! Podobné a ještě horší hlášky známe všichni. Ale jak je tomu u Romů/ek? Na webových stránkách www.araart.cz zmiňují zhruba to, že v tradiční romské společnosti je sexuální orientace velkým tabu. Queer lidé jsou vystavováni nátlaku a často mohou být i vyloučeni z komunity.
Romští gayové nebo romské lesby jsou negativně posuzování nejenom na základě jejich etnického původu, ale i sexuální orientace.
A tak se stávají menšinou v menšině…
Není toho na jednoho člověka až moc?

Ano, je, a proto vznikla poradna ŘEKNU.TO, kam se obrací nejen romští gayové a romské lesby, ale i jejich rodiče, další příbuzní/é, či přátelé/ítelkyně, kteří/é si neví rady.
Pokud hledáte pomoc, tato poradna je pro vás ideální řešení. Stačí navštívit stránky organizace Ara Art, kliknout na Poradna online, a tam už se dozvíte všechny možnosti, jak se můžete svěřit a vyhledat poradkyni/ce. Poradnu pochopitelně najdete i na Facebooku. Můžete zajít na kávu, setkat v parku, nebo si jen chatovat. Vše je podle možností a domluvě s poradkyněmi/ci, které/ří mají podobné zážitky, jsou také Romky/ové a také queer.

„Jsem konzultant pro Ústecký kraj. Většinou mě kontaktovali mladiství od 16 let. Převážně mě kontaktovaly dívky, které procházely coming-outem. Hodně řešily reakce svých rodičů a blízkého okolí. Pamatuji si, že mě dokonce kontaktovala i jedna žena z Anglie, která měla manžela a děti a věděla, že není heterosexuální a chtěla o své orientaci manželovi říci.

Asi nejdramatičtější bylo, když nás kontaktoval chlapec, který chtěl spáchat sebevraždu. Nakonec nebylo nutné větší intervence. Chlapec byl už nakontaktovaný pracovníkem v jeho okolí,“ svěřuje se konzultantka Denisa.

I když je tomu někdy těžké uvěřit, nikdy nemusíte být na cokoliv sám/sama… A na toto už vůbec ne.